| |
|
Velmi schopný, zajímavý, netradičně pojatý thrash metal s
variabilním vokálem a dynamickým zvukem, který vás zatraceně
nakopne - to jsou první dojmy z poslechu nové fošny této
domácí formace. O WOLFRAM jsem už nejednou slyšel, ale do
této doby jsem neměl tu čest s jediným jejich výtvorem.
Neznám tedy starou tvorbu, ale ta současná mne rozhodně
oslovuje. Album "No Redemption" zaujme již velice pěkným,
sice jednoduše, leč nápaditě a hlavně vkusně provedeným,
obalem. Druhé, co již praští přes slechy, je studený, hutný,
krystalicky čistý zvuk s energickou aurou kontrolované
brutality. Technická zdatnost hráčů je překvapující a snad
nebudu příliš přehánět, když WOLFRAM po několika pozorných
posleších označím za slabší, přesto velmi účinný odvar
kanadských techno-thrasherů ANNIHILATOR (POZOR! Není to
myšleno ve smyslu, že by snad kluci staré "Watersovce"
jakkoli vykrádali - WOLFRAM jsou dokonale sví a cejch
originality jim právem patří - jde o srovnání na poli
technické zdatnosti a smyslu pro vysoce promyšlené skladby).
Zvláštní kapitolou je samotný zpěv. Petr střídá všechny
možné chraplavě melodické polohy, jen ne typicky thrashový
agresivní štěkot. Mnohdy se jeho vokál nevázaně vznáší nad
hutně zemitým podkladem v dimenzích téměř až indie či lehce
grungeové nespoutanosti. Romanova sóla se rovněž vymykají
thrashovým výpadovkám a spíše září oslnivou heavymetalovou
aurou. Jedním z nejlepších momentů celé desky je sedmá
skladba "King" s perfektně melodicky odsekávaným ústředním
riffem a opět velice "free" Petrovým zpěvem. "Better Life"
mě pro změnu dostala schizofrenickým nábojem, frenetickou
nástrojovou technikou a "mimosvětskými" vokály. Evidentně
nejsilnější a nejzvláštnější moment alba. Skutečně
vynikající záležitost a (pro mne) jedno z největších
překvapení domácí scény. |
|
|
