média:

Wolfram, dnes prakticky pouze studiová kapela Romana Krokuse Kříže s novinkou Covers II: Inspirace. Rozhovor s Romanem Krokusem Křížem právě teď a tady.

Ahoj Krokusi, už jsme to myslím řešili posledně, ale stále mi to nedá, pořád platí studiová kapela?
Ahoj Zdeňku, v podstatě to platí i nadále. Sejdeme se u mě ve studiu a „spácháme“ to, co jsem připravil.

Takže živé hraní ti nechybí?
Dneska už ani ne, i když občas mám takový pocit… a nápad…, ale za chvíli mě to zase přejde, zvlášť když slyším, že i dneska mají kapely velké problémy…, a taky mě trochu omezuje mé zdraví…., nebo snad i lenost…?

Ale jsme tu kvůli vaší novince Covers II: Inspirace, ale abychom zachovali posloupnost, pár vět ke Covers I: S hity.
Tak, když mě napadl tento projekt, tedy album coverů českých kapel, které jsem v mládí poslouchal, kupoval si jejich LP desky, singly… chodil na koncerty…, měl jsem je rád a samozřejmě mě ovlivnili, napadlo mě, že bych z recese, jako „předkrm“ mohl vybrat pár songů od „interpretů“, které jsem si nikdy nekoupil, nechodil na jejich koncerty a neměl jsem je rád…, ale přesto je, téměř dokonale znám, protože se před nimi nedalo uniknout…., a asi mě taky nějakým, zřejmě prapodivným způsobem ovlivnili… A že jich bylo… a proto vzniklo EP Covers I: S hity (pro vysvětlení, čte se dohromady a anglicky, proto je na titulu ta kadibudka…), kde posluchači najdou takové „skvosty“ jako Tričko, Superden, Nonstop a další… Více, i s poslechem, na našich stránkách www.wolfram.zde.cz, nebo na mých stránkách www.romankrokuskriz.cz.

Sestava nedoznala změn? Jako ve sportu, vítězná sestava se nemění?
Tak jak se to vezme. Protože Wolfram už živě nehraje, tak jsem v podstatě jediným stálým členem kapely pouze já, ale mám takový malý okruh spolupracovníků, mezi ně v současnosti patří bubeník David Šiler a zpěvák Jarda Mach a taky mám spoustu kamarádů, kteří jsou ochotni se mnou, díkybohu (nebo snad díkysatanu…) vždy, když mají čas spolupracovat, za což jim velice děkuji. No a v této „širší“ sestavě jsme taky natočili oba zmíněné projekty. Taky jsem rád, že se mnou už spolupracovali moji synové, starší Honza na basu a mladší Roman na kytaru. Samozřejmě mi taky pomáhají s nahráváním ve studiu. Za což jim děkuji.

Covers II: Inspirace, před nahráním této desky proběhla i soutěž, vím, že nikdo netrefil 3 krát správně, ale přiblížil se někdo vůbec, nebo naopak to bylo, jak se říká, mimo mísu?
Soutěž skutečně proběhla, ale se špatným koncem, tedy pro soutěžící, protože se opravdu nikdo správně do tří tipů na písně, které na albu budou, netrefil. V podstatě se podařilo, lidem uhodnout pouze jeden správný tip. Asi to bylo těžší, než jsem si původně myslel. Když se někomu podařilo tipnout správně kapelu, tak netrefil správně píseň…, takže tak úplně mimo mísu to nebylo. Ty kapely tipovali docela dobře.

Podívejme se na výběr songů… Jirka Schelinger, tak to mě vůbec nepřekvapuje a tipoval jsem ho, jako interpreta myslím taky…
Jo… Lucrezia Borgia od Jirky Schelingera, kterou jsi tipoval i ty, byla nejčastější a v podstatě téměř jedinou správnou odpovědí, do které se tipující strefili.

Jirka je zastoupen hned čtyřikrát, a dá se říct, že výběr mapuje jeho kariéru…
No jasně, když jsem vybíral ty skladby a písně, které se nakonec na CD dostaly, tak jsem měl možnost dát po jedné skladbě od více kapel, nebo vybrat podstatnější kapely a více jejich skladeb. Já si vybral tu druhou možnost a upřednostnil právě třeba Jirku Schelingera, protože si myslím, že jeho odchodem, jsme hodně ztratili… a více nemá cenu o tom psát. Je to tak trochu i malá pocta Jirkovi, kterého jsem měl moc rád! I když první LP, které jsem od něj sehnal někdy koncem sedmdesátých let, mě v podstatě trochu zklamalo, bylo to albu známé jako „Ovoce z naší zahrádky“, i když na přebalu žádný název není. Na LP je výběr písní, jako Švihák lázeňský, Sim-sala-bim, Moje oči bloudí… a další, převážně ty „popový“ věci. Až na jednu - Držte se módy jako já, ta mě nadchla, a tu jsem, snad jako jedinou na albu „hobloval“ na svém gramofonu od Tesly hodně často. A proto zde nemůže samozřejmě chybět. Taky jsem zařadil píseň Hudba radost dává. Myslím, že je z filmu Romance za korun. Film nic moc, nuda, samej pop… a najednou „zjevení“ Jirka a Ringo s kapelou… Potom samozřejmě přišla spousta singlů, LP jako Hr na ně… a další, a to už bylo ono! I když Jirka, je neuvěřitelně přesvědčivý i jako zpěvák těch popových písniček. Prostě Jirka byl skvělý!

Progres 2 je zastoupen hned dvakrát a každá je z jiného období. Planeta Hienoryma Boshe II. dá se říct jeden čas hymna…
Progres 2 je další kapela, jejich alba a singly jsem sháněl, kupoval a hodně poslouchal. A těch písní, které by se daly zařadit je opravdu hodně, a proto jsem vybral právě tu hymnu, jak píšeš, kde mě vždycky lákal ten dlouhý a krásný prostor pro jamování v druhé části skladby. Nahráli jsme ji i se zpěvem, i když na LP z té doby, bylo jen melodický hraní místo zpěvu a textu, který neprošel u bolševika. S textem ji Progres, myslím, vydal až po revoluci. Co k tomu víc říct.

Synkopy a Válka je vůl, nejstarší píseň, ale stále aktuální.
Není co dodat… tenhle singl jsem taky hodně poslouchal… taky tak trochu hymna, ještě z dřívější doby.

Petra Janů, skvělý Ota Petřina, myslím, že i u Václava Neckáře…
Přesně tak, Ota byl velký kytarista a skladatel, i když se kvůli „vlasům“, které jsem mu vždy záviděl, moc na jeviště nedostal. Ale udělal spousty hudby pro hodně interpretů, právě třeba pro Petru Janů a Václava Neckáře, a album Planetárium bylo fajn, stejně jako Otova sólová alba.

Special, dnes myslím hodně nedoceněná kapela i zpěvák, ale famózní kytarista Andonis Civopulos.
Když jsem si začátkem osmdesátých let koupil několik singlů, tehdy pro mě neznámé kapely Special (v podstatě doprovodná kapela Věry Špinarové) a slyšel kytaru Andonise Civopulose, tak jsem byl nadšen jeho hrou a hlavně zvukem, kterým byl tehdy prostě někde jinde. Škoda, že toho spolu s vynikajícím zpěvákem Petrem Němcem neudělali více. Já vlastním tři singly… a třeba Samuraj, Kamión, nebo Toulavá dívka…, jsou úžasné. Tedy, až na ty elektronické bicí, které byly v osmdesátých letech v módě.

Pražský výběr, LP Straka v hrsti, dá se říct přelomové LP. Tak trochu je zastoupen i v další písni, Jiří Korn a Karel nese asi čaj.
Jo Pražský výběr…. LP Straka v hrsti sice oficiálně vyšlo až v době „perestrojky“, asi v roce 1988, ale všichni, tedy samozřejmě i já, jsme jej pochopitelně znali z „podzemí“ šířené kopie na kazetě už začátkem let osmdesátých. Já myslím, že zase nemá cenu o tom více psát, všichni zasvěcení to dobře znají, a jejich vliv na tuzemskou rockovou scénu je zcela jasný. Proto namůžou chybět ani na našem albu. Jo a Jiří Korn a píseň Karel nese asi čaj, se na CD dostala nejen proto, že autorem hudby je Michael Kocáb, takže kvalita je zaručena, ale má skvělou basovou figuru a když jsem ji koncem osmdesátých let slyšel v nějakém hudebním pořadu, hodně se mi líbila, a protože má navíc popovou aranž, tak má člověk hodně možností v novém aranžmá s více kytarami. A navíc nenapodobitelný Čokův vokál. To samé platí i o další písni Jirky Korna Miss Moskva, kterou zase pro zajímavost napsal Ondřej Soukup, který kdysi Pražský výběr opustil… Ta píseň byla, zhruba kolem revoluce, velmi populární a hrála téměř všude. A protože mě už tenkrát zaujala, rád jsem na jejím coveru pracoval.

SLS, neboli Lešek Semelka, první období s Kláskem Kubešem a Honzou Kavalem a Vlado Čech, nejlepší hardrocková sestava té doby…
.... SLS samozřejmě skvělá sestava… skoro jako s Jirkou… Já jsem vybral od Leška, pro mě jeden z nejlepších tuzemských „ploužáků“, písničku Jména, která mě hodně nadchla a dostala se mi hodně pod kůži.

To byla Covers 2, bude i 3, zaměřená na světovou scénu, nebo přijde na řadu regulérní řadové CD Wolframu?
No…, nikdy, neříkej nikdy…, ale teď žádnou trojku coverů nechystám, myslím, že jich už bylo dost. A zahraniční covery asi nepřichází v úvahu, protože těch by bylo…., a taky je ještě spousta songů z našich „luhů a vod“, které by „stály za hřích“… Ale když už, tak určitě nejdřív řadovka.

Tebe v současné době zcela vytěžuje studio, ale jaké jsou plány pro nejbližší dobu, nebo tento rok?
V nejbližší době nic nechystám, ale ještě bych v nějaké dohledné době chtěl zrealizovat své druhé sólové instrumentální album, a jak už jsem zmínil, další řadové autorské album Wolframu.

E-Shop Bontonlandu skončil, kde budou mít možnost si fans koupi vaše CD?
Naše řadová CD i moje instrumentální sólové album Silence si fanoušci můžou koupit v E-shopu na našem webu www.wolfram.zde.cz. A protože alba Coverů: I a II na CD oficiálně nevyšla, můžou si celá alba poslechnout na https://www.youtube.com/user/Romankrokuskriz.

Nějaká podpora nového cd, koncert, videoklip bude?
Zatím nevím, ale koncert určitě ne…

Na závěr vzkaz, motto, heslo, moudro?
Tak těch je hodně…. Tak třeba: „Všechna sláva, polní tráva!“ A víš co je zajímavé, že někteří lidé chtějí a dělají vše možné i nemožné pro to, aby byli úspěšní a slavní a všichni je znali, a když se jim to náhodou povede, tak se potom různě maskují a ukrývají, aby je nikdo nepoznal. Zvláštní paradox.

Ahoj a díky za rozhovor a někdy na muzice…
Taky ahoj i všem posluchačům a čtenářům. Metalu zdar! Roman Krokus Kříž